Kolem čtvrté přichází lékař. Kontrakce zase zeslábly. Navrhuje mi nedělat vaginální vyšetření, aby mě zbytečně nedráždil. Ležím v posteli a snažím se odpočívat, dokud to jde. Míra se snaží spát. V půl sedmé mi opět natáčí monitor. Některé křivky dělají krásné kopečky, některé se už ani nevejdou do určeného řádku na papíře. Trpím. Při kontrakcích se chytám za hlavu a snažím se je prodýchávat ještě hlubokým dechem do břicha. Zatím to funguje celkem dobře. Přemísťuji se na vyšetřovnu a doufám, že jsem se alespoň trošku otevřela. "Pohnulo se to jen o kousek," kouká na mě soucitně doktorka. Zoufale se vracím na pokoj, kde Míra netrpělivě čeká na verdikt. Jen zakroutím hlavou. Už je to dvanáct hodin od začátku celé "akce" a teprve teď začínám pociťovat, jak se to stupňuje. Kontrakce se zpravidelňují, doba mezi nimi se zkracuje. Přichází vizita. Při pohledu na mě je jim jasné, že se to začíná konečně rozbíhat. V deset mi natáčí další monitor. Ani jedna křivka nemá svůj vrchol v řádku. "Sestřičko, při kontrakci mě brní rty, je to normální?" stihnu se zeptat než přijde další vlna, protože mě to zaskočilo. "To se může stát, je to v důsledků bolesti." Třepou se mi nohy a začíná mi být zima. Vyšetření ukazuje, že jsem otevřená na 4 prsty, konečně můžu jít na přípravu. Nikdy jsem nebyla šťastnější, že můžu podstoupit klystýr. Nejvíc se těším do teplé sprchy, protože se třepu jak osika. Míru v mezičase převlékli do sterilního oblečení, zavolal i mé kamarádce, která chtěla být u toho, a průběžně informuje rodinu. Totálně vyprázdněná usedám na míč ve sprše a cítím částečnou úlevu. Teplá voda dělá zázraky. Při kontrakcích si ji téměř vařící pouštím na nohy, abych odvedla pozornost od bolesti. Snažím se usmát, ale bolest mi úplně stahuje rty, nejde to. "Chceš niečo podať lásko? alebo ťa mám masírovať? Povedz si." Zatínám zuby, protože teď nesnesu aby na mě někdo mluvil. "Prosím tě, hlavně nic neříkej, když mám bolesti. Pusť mi třeba nějakou hudbu." Mezitím došla Iva, zrovna mezi kontrakcemi, tak se na ni směju a pohupuji se do rytmu deep housu. "No, to je fakt dobrý, ona rodí a směje se, jak kdyby se nechumelilo." Sotva to dořekne, opírám hlavu o sprchové dveře...